O nás

20.7.2020

Odborníci Kardiologického centra AGEL v Pardubicích provádějí jako jedni z mála v republice katetrizační výkony stojící na vrcholu pyramidy obtížnosti v intervenční kardiologii. Konkrétně se jedná o program rekanalizace chronických uzávěrů srdečních tepen (CTO – Chronical Total Occlusions), díky kterému pardubičtí lékaři od roku 2016 ulevili od zdravotních potíží dvě stovkám pacientů, především v aktivním věku.

Věnčité tepny jsou dva až čtyři milimetry silné cévy, které zásobují krví srdeční sval. Při jejich náhlém uzávěru dojde k srdečnímu infarktu. Při postupném zužování se po překročení určité hranice objevují námahové příznaky jako bolesti na hrudi (označované jako angina pectoris) nebo dušnost. „CTO – neboli chronický totální uzávěr věnčité tepny může být následkem obou těchto stavů. Dopředný tok krve tepnou je v určitém úseku zcela přerušen, podle definice déle než tři měsíce, a zbývající část tepny se plní většinou extrémně tenkými cévami, kterým říkáme kolaterály a lze si je představit jako úzké objížďky uzavřeného úseku. Typicky tyto kolaterály přivádí krev z jiné srdeční tepny a udržují srdeční sval v oblasti za uzávěrem naživu. Alespoň jednu dlouhodobě uzavřenou srdeční tepnu nebo její větev má přibližně každý pátý pacient s onemocněním věnčitých tepen a dokonce téměř polovina pacientů po srdečním bypassu,“ říká na začátek MUDr. Vojtěch Novotný, kterého na cestu budování prvního uceleného programu CTO v České republice v roce 2016 vyslal MUDr. Ivo Varvařovský, primář pracoviště invazivní kardiologie KCA Pardubice.

Spektrum obtíží pacientů s CTO je široké – někteří nemají prakticky žádné příznaky, někdo pocítí bolesti na hrudi či dušnost až při určitém stupni námahy, ale pro některé osoby je onemocnění zcela limitující až invalidizující. „Závisí zejména na množství živého srdečního svalu, které původně živila uzavřená tepna a které se nyní musí spokojit se zásobením z výše zmíněných tenkých kolaterál,“ vysvětluje lékař Novotný s tím, že hlavním důvodem, proč dlouhodobě uzavřenou tepnu otevírat je právě přítomnost obtíží. „Máme však zkušenosti, že pacienti se postupně přizpůsobují své toleranci námahy, takže výraznější potíže neudávají. Po zprůchodnění tepny jsou pak sami překvapení v duchu rčení „nic mi nebylo, ale je mi lépe“,“ pokračuje lékař.

Právě zdejší pracoviště patří mezi ojedinělé v České republice, kde se rekanalizace věnčitých tepen v rámci speciálního programu provádí. V průměru trvá zákrok dvě hodiny, výjimkou ale nejsou ani operace v délce 4 hodin. Pokud totiž uzávěr trvá delší dobu (měsíce či roky), hmota uzávěru se změní z měkké krevní sraženiny ve velmi tuhou tkáň, takže běžné vodiče nemají šanci tímto uzávěrem projít. „Pro průchod je třeba použít průraznější vodiče s tvrdší a ostřejší špičkou. Ale protože naší jedinou navigací je kontrastní látka nastříknutá do tepny, nevidíme v této situaci, kam vlastně vodičem za uzávěrem směřovat. Při použití agresivnějších vodičů by tedy zároveň stoupalo riziko, že se vodičem dostaneme mimo srdeční tepnu a tím pacienta ohrozíme. Proto je jedním ze zásadních předpokladů bezpečného a úspěšného výkonu zobrazení části tepny za uzávěrem. K tomu potřebujeme další cévní vstup a další katétr zavedený do druhé věnčité tepny. Ten nám poskytne jakousi mapu, kam naším vodičem mířit a umožňuje dokonce zprůchodnění uzávěru retrográdně – tedy z opačné strany,“ konkretizuje metodu Vojtěch Novotný a zároveň dodává, že se jedná o velmi pokročilé techniky, vyžadující zkušenost, trpělivost a v neposlední řadě respektování stále se posouvajících hranic možného.

Rekanalizace CTO celé řadě pacientů dramaticky zlepšila kvalitu života, jedná se zejména o pacienty v aktivním věku, kteří někdy i na několik let přijali svůj úděl v domnění, že se s jejich zdravotním problémem nedá nic dělat. V rozhodování, kdo zákrok podstoupí, hrají roli zejména tyto faktory: jaké má pacient potíže, jak velká oblast srdečního svalu je nedostatečně prokrvená, zda je srdeční sval v této oblasti živý a nejedná se o poinfarktovou jizvu, zda není lepší variantou srdeční operace s našitím bypassů a samozřejmě jak se k výkonu staví sám pacient. Nejmladší ošetřené pacientce je 40 let, nejstaršímu 83 let.

Tato metoda není náročná pouze pro lékaře, ale také pro sestry na sále. Operace je ojedinělá svou délkou i množstvím používaného materiálu. Během výkonu musí mít například asistující sestra přehled až o 10 různých typech vodičů a v pravou chvíli je lékaři podat. Tři sestry z Kardiologického centra Pardubice proto prošly specializovaným kurzem CTO ve francouzském Nice. A jak se dostal k unikátní metodě samotný Vojtěch Novotný? „Když mě na jaře 2016 vyslal můj šéf a učitel Ivo Varvařovský na zkušenou na první CTO kongres, nevěřil jsem svým očím, co je všechno možné. Postupně jsem zjistil, že pacientů, kterým by tento typ výkonu pomohl, vůbec není tak málo. Když se první úspěšně ošetření pacienti začali vracet na kontroly, dostavilo se i obrovské zadostiučinění v podobě jejich vděčnosti. Velmi obohacující je i setkávání s českými i zahraničními kolegy, kteří se CTO věnují a se kterými sdílíme zkušenosti,“ sdělil kardiolog.

V Kardiologickém centru AGEL Pardubice se od začátku programu v roce 2016 o své zkušenosti podělilo 6 špičkových zahraničních proktorů, mezi nimi i zakladatel a ředitel největšího evropského kongresu o CTO v Nice Dr. Alexandre Avran, přední představitelé progresivní britské CTO školy Dr. Simon Walsh z Belfastu a Dr. Ellliott Smith z Londýna a celosvětově respektovaný „sensei“ (jak v Japonsku označují opravdové mistry oboru) Dr. Masahisa Yamane z Tokia.

MUDr. Vojtěch Novotný se zúčastnil četných zahraničních setkání specialistů na tuto problematiku a jako dosud jediný český intervenční kardiolog na toto téma v zahraničí i přednášel (San Diego v r. 2018, Nice v r. 2019). Dvakrát (2018 a 2019) prováděl tento typ výkonu v živém přenosu na výročním workshopu České asociace intervenční kardiologie (ČAIK). V roce 2018 se sám stal prvním českým proktorem CTO, v Kardiologickém centru AGEL Pardubice představil program CTO v praxi intervenčním kardiologům ze dvou izraelských kardiocenter v Ašdodu a Haifě, které mají o rozvoj vlastního CTO programu zájem. Pokračování tohoto typu předávání zkušeností se plánuje jak v Pardubicích, tak přímo v Izraeli.