O nás

20.5.2020

Ačkoli v posledních měsících veškerá pozornost směřuje k obavám z onemocnění koronavirem, nákazy se rozhodně nezalekne akutní infarkt myokardu, který zůstává i v covidové době stále velmi závažným onemocněním s nemalým rizikem úmrtí. Jenže lidé často příznaky podceňují, s potížemi za lékařem ze strachu z pandemie nejdou a snaží se infarkt „přechodit“. Odborníci z Kardiologického centra AGEL v Pardubicích ovšem upozorňují, aby lidé nebrali zdravotní potíže na lehkou váhu, protože právě čas hraje při srdečních příhodách hlavní roli.

„Objeví-li se u pacienta bolest na hrudi či jiný obdobný symptom nejasného původu je potřeba neprodleně kontaktovat záchranku, což umožní včasnou a správnou diagnostiku a následně i indikovanou léčbu,“ apeluje zástupce vedoucího lékaře pardubického Kardiologického centra AGEL MUDr. Tomáš Lazarák s tím, že akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku.

Jenže jako by v době pandemie počet infarktů poklesl. „Ve srovnatelném období za loňský rok jsme letos ošetřili o 30 procent méně pacientů s akutním infarktem. Pozorujeme taky, že nemocní přicházejí, resp. volají pomoc později, což je velká škoda, protože to zvyšuje riziko komplikací infarktu, arytmické komplikace, dlouhodobé následky a v neposlední řadu úmrtí,“ upozorňuje kardiolog.

Při infarktu dojde k ucpání věnčité tepny na srdci. Tu je nutné znovu zprůchodnit a obnovit tak dodávky kyslíku s cílem zachránit co nejvíce srdečního svalu. „Pokud je věnčitá tepna uzavřena, dochází velmi rychle, v řádů několika minut, k ischémii srdečního svalu. A čím déle tato ischémie trvá, tím větší je rozsah infarktu a s tím i souvisejících komplikací jako srdeční selhání, mechanické komplikace, úmrtí,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Lazarák a doplňuje, že celková doba ischémie rozhoduje o osudu pacienta. A právě nejčastější zdržení bývá na straně nemocného. I proto drtivá většina úmrtí nastane ještě před příjezdem záchranné služby. Přitom nemocniční úmrtnost na infarkt se pohybuje v posledních letech díky dostupné síti katetrizačních laboratoří v režimu 24/7 okolo 5 procent. Lidé by proto podle kardiologů neměli váhat, při akutní bolesti na hrudi co nejrychleji přivolat záchranku, která provede EKG a rozhodne o dalším postupu a směřování nemocného.

„Neléčený infarkt myokardu je velmi závažné a potencionálně smrtící onemocnění, avšak pokud je nemocný správně diagnostikován a dostane se na katetrizační sál včas, je šance pacienta na přežití vysoká. Průměrný čas od vstupu nemocného do naší katetrizační laboratoře do obnovení normálního průtoku tepnou je 18 minut,“ dodává kardiolog.

Pokud lidé v poslední době zaznamenali tíživé stavy na hrudi, určitě by měli kontaktovat kardiologické centrum. Bolest může být symptomem anginy pectoris i předzvěstí blížícího se infarktu, někdy dokonce i prodělaného infarktu a je velmi přínosné pro pacienta a jeho další osud vědět, v jakém stavu jsou jeho srdeční tepny a srdeční funkce.

Kardiologické centrum AGEL v Pardubicích patří mezi čtyři nejvytíženější kardiologická pracoviště v Česku. „V našem centru jsme v posledních letech ošetřili ročně v průměru téměř 400 pacientů s akutním infarktem. Za loňský rok bylo ošetřených dokonce nejvíce takovýchto pacientů v rámci celé České republiky, celkem 444,“ uzavírá MUDr. Tomáš Lazarák.